Navigation Menu
Kyrgyzstán

Kyrgyzstán

By on Jul 19, 2014 in All posts, Central Asia 2014

Kyrgyzstán je na první pohled odlišný od ostatních „stanů.“ Většina jeho území je ve vysoké nadmořské výšce, silnice jsou v dobrém stavu, jsou tu pěkná místa na koupání a Kyrgyzové mají rádi vodku.:)

Přes pas Bor-Dobo(4300mnm) vjíždíme do země. Má tudy vést hlavní heroinová trasa z Afghánistánu, tak čekáme důkladnou prohlídku auta a pořádné zdržení na hranicích. Nic takového se nekoná, Kyrgyzové jsou rádi, že jsme Češi a rychle nás pouští do země. Spíme na travnaté plošině u městečka Sary-Tash s krásným výhledem na vrcholky Pamíru.

Přes Osh se chceme vydat dál směrem na Bishkek. Plány nám hatí obrovský kus sesunuté skály na silnici, naštěstí už na tom makají čtyři bagry a několik nákladních aut a prý to bude do večera hotové. Po šesti hodinách čekání je nám umožněný průjezd, z obou stran už jsou pořádné kolony, nevíme, jak dlouho to tu bylo spadlé, možná i několik dní. O pár týdnu později se od švýcarského páru dozvídáme, že prý byla silnice zavalená schválně jako protest proti zadržení vysokého politika, který je stíhán pro korupci…?

 

 

Cesta vede údolím podél řeky, jsou tu neuvěřitelná panoramata a všude, kde je to trochu rovné, stojí jurty, kolem kterých se pasou stáda koní. Někde jsou dokonce jurtové vesnice a téměř do každé jurty se může zajít na něco dobrého a na kumys, který prodávají společně s dalšími věcmi i před jurtou.

Osh je druhé největší město Kyrgystánu a seženete tu vše. Doplňujeme zásoby a pokračujeme v cestě. Do Bishkeku to máme ještě daleko (asi 650km) a musíme začít řešit víza do dalších zemí. Silnice se klikatí mezi kopci a podél nádrže Toktogul. Jsou tu pěkná místa na koupání, občas se stánkem, kde připravují mimo jiné i ryby ze sádků.

Majitel nám nabízí, že můžeme u vody za malý poplatek přespat, je to tu prý bezpečné: na noc zavírá bránu a má psa, nabídku ale nevyužíváme. Ještě několikrát nás v Kyrgyzstánu místní upozorňují na bezpečnost, dokonce nám jeden z nich nechává své číslo, pro případ, že bychom potřebovali pomoct. Podle nich je tu hodně banditů, kteří si přijdou vymlátit peníze – naštěstí jsme nikoho takového nepotkali.
V Bishkeku vyřizujeme kazašská víza. Je to úplně bez problémů, žádosti podáváme v pátek, pasy si můžeme vyzvednout už v úterý a poplatek je pouze 30 USD za jedno vízum. Rezervace hotelu nebyla potřeba.
Mezitím jedeme k řece Ala Archa, asi 20km za hlavní město. Kyrgyzové sem jezdí také, většinou na piknik, vypít flašku vodky za doprovodu ruského disca. Pak v klidu naskákají všichni do aut a jedou domů. 🙂
Více než polovina zde jezdících aut má řízení napravo. Je to dané tím, že se sem v hojném počtu dovážejí levná ojetá auta z Japonska a přihlášení těchto aut není omezené. Společně s divokým jízdním stylem místních je především předjíždění dost nebezpečné.
Pokračujeme do kaňonu řeky a stejnojmenného národního parku Ala-Archa. Za vjezd platíme poplatek 560 SOM. Na výšlap k vodopádu si nevybíráme zrovna nejlepší čas, cestou začne pršet a zpátky je to pěkná klouzačka, ale i tak to stojí za to. Delší cesta vede až k base campu, z kterého se podnikají výstupy na ledovce.

Jedeme zpět do města zažádat o ruská víza. „Milá“ paní na přepážce nás vyřve, že potřebujeme navíc 3 měsíční kyrgyzské vízum (pro ČR platí 2měsíční bezvízový styk) a nějaký health certificate(později se dozvídáme že se jedná o HIV test) a není nám schopná říct, kde bychom si to měli zařídit. Prodloužení kyrgyzského víza nakonec není takový problém, ale trvalo by to 10dní. Pro nás je to moc času, takže ruská víza necháváme do Almaty a jedeme na mongolský konzulát. Tahle návštěva je hodně příjemná. Přivítá nás sám konzul, posadí se s námi do konferenční místnosti, nabídne vodu, popovídáme si a nakonec nám řekne, že asi před týdnem byla vízová povinnost pro ČR zrušena. Pro jistotu nám prohlášení vytiskne, kdyby náhodou na hranicích nebyli plně informováni.
Večer ještě stihneme zajít s Petrem – kterého jsme potkali na ruské ambasádě, momentálně v Bishkeku pracuje – na pivo do restošky s živou hudbou.

Parkujeme a nocujeme u Vítězného náměstí, uprostřed kterého by měl plápolat věčný oheň. Oheň ale nehoří, pravděpodobně nekonečné zásoby plynu došly.

Naší poslední zastávkou je jezero Issyk-kol, druhé největší horské jezero na světě (je 170km dlouhé a ve svém nejširším bodě má 70km). Přesto, že je v 1600mnm a kolem jsou hory pohoří Tien-Shan, jezero nikdy nezamrzá díky své hloubce, termální aktivitě a mírné slanosti. Nacházíme tu spoustu míst na kempování hned u vody. Výhled na zasněžené vrcholky Tien-Shan nám nejspíš bere kuráž skočit do vody. Přesto, že je slunečno a teplota se pohybuje kolem 20st., my na sobě po většinu času máme dlouhé kalhoty. Místní se ukazují jako opravdoví otužilci a koupou se i v dešti.

Akorát se hraje MS ve fotbale a i tady, především malí kluci, mají fotbal ve velké oblibě. U auta se objevuje místní „tým“, který hraje neúnavně až do tmy. Využíváme příležitosti a zahrajeme si s nimi. 🙂

Kyrgyzstán opouštíme málo používaným přechodem San-Tash – Qarqara. Posledních 50km se jede po šotolině, ale za to krásnou přírodou, vůbec se nám nechce pryč.:)

Fotogalerie je zde http://newagenomads.net/galery/index.php?gid=1027

 

Statistika Kyrgyzstán:

– najeto 1374km
– průměrná rychlost 44,2km/h
– čas pohybu 33h 19min
– cena nafty 17 Kč/L
– 100 Som = cca 40 Kč